Vzpomínky
Karel Plíhal
1: | VlG#astní krví slunce kreslí nD#ma skla oken krajinky, Fmodevšad se na zem snesly D#utahané vzpomínky, G#otvírám jim do předsíně, zD#mouvají si botičky, hnFmed se ženou do kuchyně nD#a slaninu s vajíčky. |
R: | Každá mFmá jméno hC#olky, se kterD#ou jsem někdy chG#odil, každá znFmá všechna přC#ání, co jsem zD#a ta léta mG#ěl, každá vFmí, kdy jsem pC#omáhal a kdD#y jsem zase škG#odil, každá z nFmich je tou lC#áskou s velkým D#eL. |
2: | Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili, snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily, vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat, dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: |